Tyhle drobné přestupky často tvoří v partnerských vztazích hádky. Žena žádá po muži, aby si po sobě odklízel, muž to nedělá, protože se mu prostě nechce anebo to není pro něj důležité. Žena to pod tíhou své potřeby čistoty nezvládá, a tak odklízí za partnera. Odklízí, ale narůstá v ní vztek.
Chtít po muži, aby vykonával to, co žena, je prostě nemožné. Muž zkrátka funguje na jiných principech a potřebách. Proto je také muž. Bohužel, úklid svršků a údržba domácnosti k těmto potřebám často nepatří.
My ženy máme několik možností.
Můžeme odklízet, nechat v nás narůstat vztek a dále vyvolávat hádky s tím, že budeme celý život očekávat, že se něco změní. Ale pozor, pravděpodobně se to nestane.
Můžeme také odklízet s tím, že si zvykneme a přijmeme, že to tak prostě je. Koneckonců čistá domácnost je zakódovaná v našich potřebách, a tak můžeme přijmout to, že ji budeme udržovat my a vztek můžeme odložit stranou. Udržujeme ji ne proto, že musíme, ale proto že chceme mít čisto, aby se nám v ní lépe žilo. Odklízení tedy děláme pro sebe.
A do třetice, můžeme přijmout fakt, že když se všechno okamžitě neodklidí, vůbec nic se nestane. Problém vlastně není žádným závažným problémem, a proto není třeba kvůli němu vyvolávat hádky a možná také ničit jinak harmonický vztah s partnerem.
Každý z nás má své chyby. I my ženy umíme mužům občas život pěkně osladit, a tak jim umožněme, aby si mohli dovolit pár svých výstřelků, které jinak pro náš společný život nejsou nijak zásadní.